2014-08-21 Čtvrtek

Sedím tu v koutku klubovny, za zády mi hrají Holky z naší školky, skvělý profesionální DJ Honza Trunec připravil našim dětem diskotéku se vším všudy, neošidil vůbec nic, mají to, drahouškové, jako v renomovaném klubu. Však se na to taky děti vyparádily! Holky vytáhly nejhezčí kousky své garderoby, Nikolka slzela při zjištění, že jí maminka nezabalila ty správné balerínky, Verča nagelovala Toníkovi vlasy, fakt byl fešák, hlavní vedoucí se zase oblékl za indiánského náčelníka…..Já to tanečními kreacemi nevytrhnu, tak jsem ke zdaru velké diskotékové show přispěla dvěma hodinami u mikrovlnky s nekončícími pytlíčky popcornu, mísy jsem raději nepočítala, pořád se mi vracely prázdné. Stráž u mě držel Samíček a vyptával se mě, jestli mě to baví. Vysvětlila jsem jeho velkým zvědavým očím, že mě nejvíc baví, když mají radost. A té radosti jsme si v uplynulých dvou týdnech užili vrchovatě, to mi můžete věřit.

Pod dojmem úžasné diskotéky jsem skočila rovnou do večerního programu, tak to musím napravit. Hned po snídani jsme vyrazili na prohlídku vnitřku hráze. Moc hezká cesta a zajímavá prohlídka, přesto ji velké holky z Růžova oddílu oželely, chtěly pomáhat v kuchyni. Měly původně jen pomoci s loupáním uvařených brambor, ale nakonec si vyzkoušely i přípravu těsta na bramborové knedlíky a moc jim to šlo. Vepřo knedlo zelo opět nemělo chybu, prázdné ešusy se objevovaly u okýnka s žádostí o přídavek ještě víc než obvykle.

Odpoledne strávily dva nejstarší oddíly na základně vodních záchranářů ve společnosti Vráti, určitě se skvěle bavili, protože se vrátili až na večeři. My, co jsme zůstali v táboře, jsme měli v plánu rýžování zlata, ale prudký déšť nám plány zhatil. To počasí nás letos opravdu pořádně zkouší. Ještě že my se nenecháme otrávit. Schovali jsme se s kytarou pod střechu, koneckonců zpívání je naše parketa a nikdy se nám neomrzí. Když se ukázalo sluníčko, připravily nám naše vedoucí pod Renatiným vedením moc prímové soutěže v areálu tábora.

Předposlední večeře byla sladká – domácí šišky s mákem, kdo chtěl, tak se strouhankou. V jídelně máme připravené vždy tácy s ovocem a zeleninou, dostatek čaje a ovocných nápojů, každý si může přijít pro něco na dojedení, Markétčin tým nás tradičně hýčká.

Tak zpátky na stále probíhající diskotéku, už tu zůstali jen naši nejstarší, však se ti malí vyskákali dosyta. Blikající světla i venku kolem klubovny, hromady svítících tyčinek, teď právě hraje moc krásný ploužák – taky si pamatujete na své táborové večery a první táborové lásky?

Honza pouští nejhranější singl v českém éteru za poslední měsíc, je to ta pravá chvíle poděkovat nejen jemu – DJ Pearsovi, rezidentovi clubu Wings Svitavy, ale také majiteli clubu, panu Soukalovi, za Honzovo uvolnění v době modernizace clubu. Velice si vážíme jejich velkorysosti, pochopení a dobroty srdce, s jakou udělali tak velikou radost našim dětem.

Zítra si s vámi budu povídat naposledy, pak už to obstarají vaše děti. Věřím, že budou mít na letošní Sanitku stejně hezké vzpomínky, jako třeba Honzík Šnyta, se kterým jsme vzpomínali na jeho první tábor s námi. Byl to tehdy ve Zderazi takový cvrček, ale co všechno si pamatoval. Třeba až budete sedět s dětmi u monitoru a prohlížet si společně fotky z tábora, budete mít tak krásný pocit, jako mám dnes já.

A na dobrou noc japonské přísloví: „Jediné vřelé slovo dokáže proteplit tři zimní měsíce“

Komentáře jsou uzavřeny.

Comments are closed.