Čtvrtek 15.8.2013

„Bělidlo, krásné dobré ráno, dobré ráno, dobré ráno….“ To je zvláštní, jak mě tady pořád napadají nějaké písničky z pohádek. Jestli to nebude tou výjimečnou atmosférou, která tady panuje. Víte,  jak je na světě krásně, když jsou lidi na sebe hodní, když si pomáhají, když táhnou za jeden provaz, když  člověk, který něco „přeťápnul“ , dokáže přijít a přiznat: Přehnal jsem to. Když si druhý všímá toho, jestli kamarádovi je dobře, jestli ho něco netrápí. Když se dokáže rozdělit o sladkost i o pozornost.  Když máte to výjimečné štěstí být s lidmi, kteří vás berou takového, jaký jste, a mají vás rádi stejně jako vy je.

Teď je večer, chvilka po nástupu, děti se těší z pošty, kterou dostaly, vedoucí pro ně připravují večerní Pohádkový les a usilovně se snaží, aby to bylo překvapení. A já rekapituluju další táborový den, protože vím, že čekáte na další zprávičky z našeho MASHE, že vás zajímá, jak vaše děti prožívají prázdniny. Někteří z vás mohou cítit i úzkost, že svého broučka poprvé pustili z domova. Věřte, že nám blaho vašich dětí leží na srdci a že si moc přejeme, aby byly zdravé, veselé a spokojené. Právě Honza s Tomíkem T. debatují o zmrzlých kostkách rybího filé k zítřejšímu obědu, určitě bude třeba Tomáškovy pomoci. Je to pro nás velká čest a závazek zároveň, že k nám děti i vy máte důvěru, však s mnohými z vás se známe léta.

Ale teď už k tomu, co jsme dnes prožili. Dopoledne děti pracovaly ve svých oddílech na rozšiřování vědomostí o svých odbornostech. Ondrova Lvíčata se  nejvíc bavila stříkáním z hadice jako velcí hasiči . Liduška vyjížděla autem, tak jí ho pěkně umyli. Zuzanka Š. mi důležitě hlásila, jakou má aktuální saturaci, berou své úkoly opravdu vážně. Až dojde na modelovky, bude se jim to hodit.

Odpoledne bylo zasvěceno orientačnímu běhu ve dvojicích, běhalo se ve dvou kategoriích podle fáborků , na stanovištích se plnily úkoly, pečlivě se měřil čas, děti běžely ze všech sil a bylo u toho plno legrace. I když někdo trošku zakufroval, bral to s humorem. A kdybyste viděli Filipovu radost, když jsme mu řekli, že má nejlepší čas. Pochvala patří Jakubovi N., který běžel s ním. Vyhodnocování je složité, tak vám výsledky napíšu až zítra. Ale už teď je jisté, že všichni zvítězili, třeba sami nad sebou.

Abych nezapomněla na hlášky dne. Malý Honzík se vyčural, odchází ze záchodku a kroutí hlavou: To by mě zajímalo, proč tam pořád lepí ty žvýkačky. Jak by mohl vědět, že tolik lpíme na čistotě na WC, že jsme polepili pisoár čistícími a dezodoračními pásky.                                         Po večeři služební oddíl uklízel jídelnu a jeden z chlapců nakoukl do kuchyně s prosbou: Můžu dostat ještě jeden ten moped na vytírání?

Večer velcí logisti Šmoulisti připravili pro své malé kamarády pohádkový les. Putování po svíčkách nebylo pro strach, ale pro pohádkové zážitky. Děti tajily dech, když kolem nich tančila víla, pomohly ovčákovi chytit zatoulanou ovečku Josefku, poznávaly koření babky kořenářky, hledaly Sněhurku, přeskakovaly potok u černé a bílé paní, vnímaly krásu večerního lesa, navzájem se povzbuzovaly. Netuším, jak vyjdou fotkym ale bylo to moc moc krásné.

Na dobrou noc vám ještě napíšu text naší táborové hymny, kterou zpíváme na známou melodii ze seriálu MASH.

„Když přijdou chvíle strádání, když nevíš, kdo tě zachrání,

  já řeknu ti, kam zavoláš a kde přítele vždycky máš.

  Když stoupá voda v řekách, když v ohni vzplála střecha,

  když na silnici sténá kamarád.

  Ty nemusíš být bezmocný, dej šanci rukám pomocným,

  I tam, kde by se mnohý bál, když víš si rady, tak jsi král.

  Když cestu domů ztratíš, s námi se vždycky vrátíš,

  ať doma můžou všichni klidně spát.

  tak na to můžeš svoji hlavu dát“

Komentáře jsou uzavřeny.

Comments are closed.