Neděle 18.8.2013

Jak řekla Liduška, neděle je od toho, že se nedělá, takže dnes jsme si přispali do půl deváté a odpustili nám rozcvičku. A  Liduška dnes ani neboduje pořádek na chatkách,  ale to děti ještě ráno nevěděly, takže se snažily uklízet. Zvládají to velmi slušně, jen u Zdravušek se Alča a Lenka vždycky zapotí, než roztřídí, co je čí. A večer, když jim jdu číst a zpívat, hledá se nanovo. Taky se dnes  hledala malá Ulrika –  Alča byla bez sebe hrůzou, že ji nevidí, a holčička se  smála pod postelí. S těmi našimi trpaslíčky se vážně nikdo nenudí, ale jsou neuvěřitelně sladcí. Dopoledne si s Luckou povídali o jednotlivých složkách IZS. Přišla jsem k nim v okamžiku, kdy se ptala, odkud vezmou hasiči vodu, když jim dojde voda v cisterně. Jiřík R. se hned hlásil :  „Z hydrantu, já to vím, já jsem hasič“.

Jindra s velkými záchranáři plně využila své odbornosti a vytvořila v klubovně operační sál, kde se děti navzájem sterilně oblékaly, seznamovaly se s nástroji, zkoušely dýchat ambuvakem a resuscitovaly s kardiopumpou. A moc je to bavilo.

Empíci s Péťou stříleli ze vzduchovky, hasiči s Kubou opakovali a hráli Městečko Palermo, prostě  táborové  dopoledne, jak je máme rádi. Oběd byl pravý nedělní – smažený kuřecí řízek s bramborami a kompotem, pak jsem si pospíšila se sladkým obchůdkem a už přijížděli topolští  hasiči s Tatrou a polní kuchyní. Bylo to s nimi opravdu hodně zábavné odpoledne: děti prolézaly Tatru zvenku i zevnitř, troubily, houkaly, zkoušely si uniformy i vybavení a hlavně vystříkaly celou cisternu. Děti v plavkách probíhaly vodními sprškami, užívaly si osvěžení v horkém dni a nejvíc se bavily stříkáním na dospěláky . Bavili se všichni dohromady náramně. Děkujeme, kamarádi z Topole.

Dnes poprvé na nástupu děti dostávaly vzkazy z našich internetových stránek. Ty jsou opravdu hodně navštěvované (za jeden den až 400 návštěv), takže tam Vráťa přidal novou službu, kterou určitě uvítali rodiče i děti. Každý den také chodí holubí pošta – psaníčka a balíčky pro dospělé. Každý na ně už čeká, protože to je vždycky legrace. A my se smějeme moc rádi.

Kdybyste viděli, jak se děti nasmály při hře „Na latrínu“. Pravda je, že mě trošku zaskočilo, když jsem se Honzy F. ptala, kde si podvrtnul kotník, a on mi odpověděl : To, jak jsem po lese honil průjem. Ale děti mi to vysvětlily. A kdo byl v téhle hře nejúspěšnější? Mezi mladšími Ondra Šípek a mezi staršími shodným počtem bodů Jakub Pichlík a Míša Špatenková.

Na „zdi nářků“ se několikrát objevilo: chceme diskotéku, tak Vráťa a Dominik rozjeli tu svoji pravou diskošku. Do devíti tančili malí ( a jak jim to šlo a jak se holčičky naparádily), ti nad deset mohli křepčit ještě dál. Byli bezvadní všichni, ale pár Lucinka s Renčou byl určitě nejlepší. Lucinka vůbec má na táboře ještě lepší péči, než jsem doufala. Díky, Renčo,  Ondro, Alčo, Liduško, Evo, děkuju vám za jedno šťastné děvčátko.

Teď už jsou všichni v postýlkách, i když Vráťu úspěšně přemlouvali: Ještě jednu, ještě poslední. Majdička to vyhodnotila úplně přesně: Tělíčko už by chtělo spát, ale hlavička ještě nechce. Hezkou dobrou noc všem, zítra nás čeká další prima den, jen by to nemělo tak utíkat.

Komentáře jsou uzavřeny.

Comments are closed.