Středa 21.8.2013

Tak noční výsadek se opravdu vydařil. Sedmnáct nejstarších táborníků bylo probuzeno kolem půlnoci, dostalo pokyny, co si má vzít s sebou a na sebe a bylo odvezeno do Běstviny. Odtud se vraceli do tábora po svých cca 10 km. Jak mi dnes v poledne hlásil Kuba Novotný, chvílemi to bylo drsné, ale zvládnutelné pro všechny. První skupina se vrátila po čtvrté ranní, poslední po páté, cesta jim trvala zhruba 3 a půl hodiny. Trasu samozřejmě vedoucí předem vytýčili a vyzkoušeli a doprovázeli naše poutníky po celou dobu, aby se vrátili v pořádku. Tři skupiny pod vedením Kuby a Kuby, Ufa a Ondry dostávaly po cestě písemné pokyny, orientovaly se i podle kompasu, část cesty musely přeplavit na loďkách. Rozdíly mezi skupinami byly minimální, ale o pár minut nejlepší čas měl Ondrův tým. Po návratu si zalezli zpátky do peřin nebo do spacáků a sladce dospávali až do oběda. Vydělali na tom ostatní , protože si taky mohli pospat, jak dlouho chtěli, a na snídani se trousili postupně. Filip přiběhl s očima navrch hlavy, že spal až do devíti!
Dopoledne jsme dostali návštěvu z Českého rozhlasu Pardubice, reportáž z našeho tábora jsme si vyslechli odpoledne všichni společně. Ale nebojte, nepřijdete o ni, pan Kopecký slíbil, že nám ji pošle a najdete ji na webu ČČK Chrudim.
Před obědem přijela další návštěva, členové Horské služby, o.p.s., oblast Orlické hory. Jsme moc rádi, že se i lidé zvenku zajímají o to, co na táboře prožíváme. Kamarádi z horské služby naštěstí s námi zůstávají, právě teď, když píšu, vozí děti na čtyřkolce po táboře. Před chvílí se svezla i Lucinka s Ondrou, byla nadšená.
Odpoledne proběhlo ve znamení modelovek. Děti byly rozděleny do skupin , v každé byly zastoupeny všechny odbornosti a všechny věkové kategorie. Postupně zasahovaly při sedmi modelových situacích, ve kterých si mohly ověřit, co už znají, co si zapamatovaly, co ještě jim schází. Někdy to vedoucí zásahu neměli lehké se svými kolegy předškoláčky, ale bavilo to úplně všechny. Řešily se tyto situace: dopravní nehoda, loupežné přepadení, požár v lese, horolezci uvízlí na skále, rvačka v rodině, požár se záchranou osob a za odměnu horolezci svezli děti na lanovce v lese. Po každém zásahu jim vedoucí a figuranti v jednom řekli, co se jim povedlo a  co zvládli hůř. Určitě si teď už pamatují, že při ošetřování popálenin musí sundat prstýnek, že při nehodě nesmí policista zapomenout provést dechovou zkoušku na alkohol….
Na nástupu jsme se rozloučili s kamarády z Orlických hor, dostali jsme od nich kupu dárečků a hlavně slib, že příští rok přijedou zase.
Na večeři byly šunkofleky – byly jich čtyři obrovské pekáče a byly tak dobré, že se dospěláci dojídali chlebem, ono se na ně totiž nedostalo.
Večer šli trpaslíčci hned spinkat a my ostatní jsme se sešli v klubovně na naší veleoblíbené zábavě, na karaoke. Zpívalo se všechno, od Michala Davida přes Kryla, Nohavicu, Elány, Kabáty až ke Šmoulů, kde si fantasticky zarepovala Káťa Š. Pocit sounáležitosti při společném zpívání umocnil Vráťa ukázkami z karaoke na táborech 2006 a 2007. Děti se náramně bavily při objevování svých kamarádů o sedm let mladších a já jsem se samozřejmě dojímala. Ale zazpívali jsme si úžasně. Kuba P., který je s námi poprvé, se ke mně otočil a povídá: Budu chodit s vámi do Klíčenek, moc mě to baví a jste bezvadná parta. Umíte si představit větší poklonu?
Naši „středňáci“ si vymručeli noční hru, tak výskají za chatkami, ale já už vám popřeju klidnou dobrou noc. Zítra se zase ozvu, čeká nás další krásný táborový den na MASH 2013.

Komentáře jsou uzavřeny.

Comments are closed.