2014-08-12 Úterý

Dobrý večer, milí přátelé doma, dnes výjimečně nepíšu ve ztichlém spícím táboře, kde zní jen tlumený hovor hlídky u ohně. Dnes tady blikají světýlka, zní hudba a hlavně hodně veselého smíchu. Nejstarší táborníci mají o kousek posunutou večerku, aby si užili tance. Ale neprobíhá tu obyčejná diskotéka, je to královský ples v Buckinghamském paláci. Dnes jsme totiž doputovali do Anglie a tohle je vyvrcholení dne. Pro nejisté počasí nám nedovolili přeplout kanál La Manche, tak jsme slézali pobřežní skály (jinak tedy Oheb), překonávali překážky, pomáhali Willymu Fogovi, když ho honil bandita. A pršelo jen maloučko. Po vepřo knedlo zelo (Vráťa sice namítal, že jsme měli mít fish and chips, ale my jsme si móc pochutnali) jsme si chvilku odpočinuli a čekaly nás další úkoly a soutěže. Těch šestnáct velkých bábovek, které nám naše víly v kuchyni upekly, jsme si zasloužili.
A pak už jsme se připravovali na slavnostní přijetí u královny Alžběty druhé, chystali jsme si slavnostní oblečení a dary pro panovnici. Posilnili jsme se obřími hamburgery a s napětím očekávali příchod jejího veličenstva. Barnabáš Dominik mě vedl velmi důstojně, jen nechápu, co na tom bylo tak legračního, že dospěláci urputně potlačovali smích. Ale bylo to moc krásné, připravili mi trůn a moji milí poddaní přistupovali s bohatými dary. Připravili je opravdu překrásné, Japonečky dokonce do Anglie poprvé přivezli největší hit letošního léta – malé barevné gumičky a výrobky z nich. Když mi velvyslanec Tatranek Tomášek předával srdíčkovou kytici, pošeptal mi, že mě miluje, no není to krása? Pak už mě vyzval k tanci sám Willy Fog a víte, co nám hráli? „Je dobré najít někoho“, srdeční záležitost mých drahých Klíčenek. To jsou přesně ty chvíle, kdy se zapomíná na únavu, na přibývající roky, na všední starosti…..Pak se nás lidi ptají, proč to vlastně děláme.
Královský ples byl dechberoucí. Ani fotky a video zřejmě nezachytí atmosféru, jaká tam panovala. Malé Blešky a Japonečky tancovaly s takovým nasazením, velcí kluci z Tatranek jsou prostě králové diskoték, naši kamarádi z DSS zářili jako sluníčka, jedna Lucinka tancovala s očima upřenýma na DJ Honzu a Dominika a druhá Lucinka křepčila střídavě v náručí Renči a Evy, Adélka se točila střídavě s Vaneskou a Nikískem……..
Broučkové už odešli spinkat, určitě se jim budou zdát pohádkové sny. Teď už se loučí i velcí, k ohni si sedá hlídka – služební oddíl dnes byli Konopásci. Plyne další táborová noc, zítra snad nám ten La Manche už vyjde. Domů vám posílám ujištění, že jsou všichni zdraví a veselí, královský ples omezil stýskáníčka na minimum. Děkujeme za maily a za hromadu pohledů, prosím, pište, pošta udělá radost všem.
Ještě než vám napíšu dnešní motto (však víte, že se o mně říká, že do nich tu „kultůru“ nacpu) , představím vám další členy našeho táborového týmu. Všichni jsou stejně důležití a potřební, je nás hodně, kdo se snažíme dětem připravit dva nezapomenutelné týdny. Tak začnu kuchyní, kde šéfuje skvělá Markétka Pavlíková a s ní Mirka Vaňková, Lenka Fialová, Šárka Klváčková, Milena Vávrová a Verča Pavlíková. O provoz tábora se starají Martin Fiala, Lukáš Dolejš a Jakub Modráček, který vám pořizuje fotodokumentaci.
Tak ještě to motto a už vážně dobrou noc.
„ Náš největší úspěch není v tom, že neupadneme, ale v tom, že po pádu vždy znovu vstaneme“
Konfucius

Komentáře jsou uzavřeny.

Comments are closed.