2014-08-17 Neděle

Šikovný Ufo, zařídil nám i to sluníčko: dnes už jsme mohli zout holínky a běhat jen v tričku a užívat si táborové neděle. Ještě než vám popíšu, jak taková táborová neděle vypadá, mám jeden rest ze včerejška. Mezi fantastické zpěvačky jsem nenapsala Káťu Švadlenkovou, která si z cesty sanitkou po Francii zapamatovala francouzskou písničku a moc krásně ji v originále zazpívala. Promiň , Kačenko.
Udržet pravidelný táborový řád bylo dnes nad lidské síly, hned po snídani přijeli hasiči z Topole, to bylo něco pro kluky i holčičky. Když si důkladně prolezli hasičské auto, vrhli se s Ondrou na sanitku ČČK a podrobně prozkoumávali, co takové humanitární vozidlo v sobě vozí. Našel se čas i na společné zpívání, moc nás těší, kolik dětí se ke Klíčenkám připojuje a s chutí si zpívá. Kdo si zpívá, má do ráje blíž, to je fakt.
K obědu jsme dostali segedínský guláš a příslib číny s hranolky k večeři, chuděrky kuchařky, neodpočinuly si ani chviličku. Po obědě jsme se loučili s hasiči tradičně hymnou, ale přišlo ještě jedno překvapení a bylo hodně povedené. Dospěláci nacvičili „hasičský taneček“ v úžasných kostýmech a měli velký úspěch. Slíbili, že ještě něco nacvičí, když se nám to tak líbí. Nevím, jak vy, ale já miluju lidi, kteří neváhají „být za Kašpárky“ pro radost dětí.
Odpoledne utíkalo jako voda, zvlášť když jsem vyběhli do lesa s hrou „Na ocásky“, bojovalo se jako o život. Budeme muset vyhlásit druhé kolo souboje žlutých a zelených, prý odveta! Pak už nás čekalo zajímavé setkání se Štěpánem a Katkou, kteří nám přijeli vyprávět o své cestě po Indii. Dozvěděli jsme se mnoho nového a viděli spoustu krásných obrázků. Jedna perlička od Zuzky: když se vyprávělo o tom, jaký je v Indii nepořádek v zacházení s odpadky, pronesla: To je dobře, že my máme to naše Česko.
Na večeři jsme museli chodit postupně, nasmažit 120 porcí hranolků není jen tak, ale byla to velká dobrota. Byl to dnes náročný den a večer je chladný, radši honem do postýlek. U ohně hlídá i Kryštůfek , který včera oplakal, že nemohl na hlídku, když obloha bouřila a pouštěla dolů proudy vody. Snad ještě oblíbenější jsou denní hlídky u brány, děti se moc těší na svou důležitou funkci, hlásí každého příchozího vysílačkou, zapisují do sešitu a zvlášť roztomilí jsou přitom ti nejmenší. Matěj se rázně postaví s napřaženou rukou před závoru a vybafne: Za kým? Takovou ostrahu jen tak někdo nemá.
Ach jo, už je zase půlnoc, tak dobrou noc vám všem, kdo na nás myslíte a prožíváte s námi naše táborové dny. Dnešní motto navrhly děti, je z písničky Tomáše Kluse:
„Ničeho nelituj, život, co máš, je tvůj, žij a měj rád, co je“

Komentáře jsou uzavřeny.

Comments are closed.