2014-08-20 Středa

To vám byl dneska den! Dopluli jsme do Jižní Ameriky a chystali den jihoamerických Indiánů, posnídali jsme Francouzovy lahodné párečky, začali se stavbou týpí a indiánské sauny, sluníčko k nám tomu svítilo……Pak hlídka na bráně ohlásila auto České televize, jejíž reportéry moc zajímalo, jak si tady žijeme. Běhali kolem nás při vybíjené, při modelovkách, vyptávali se a nejspíš se jim u nás hodně líbilo. Na FB je odkaz na reportáž na ČT 1, běhat prý bude i na ČT 24. Určitě se podívejte, my jsme to teda neviděli, ale prý je to fajn. No a do toho s houkáním sirén přijely historické sanitky z Hradce Králové. Nadšenci, shromáždění kolem hradecké záchranky, zachraňují překrásná stará auta, tyhle sanitky byly vice jak padesát let staré, plně vybavené, i stejnokroje lékařů a sestřiček byly reálné. Ta nejstarší a nejkrásnější si prý zahrála i v seriálu Sanitka. Děti prolézaly sanitky, Bohoušek si zkusil, jak se jezdilo pacientům v minulém století, kluci se podivovali nad dřevěnými dlahami a nosítky bez popruhů, do toho chodil kolem pán s kamerou, děti se výtečně bavily a návštěvy žasly, co jsme to za sešlost nadšenců (jestli si tedy v duchu neříkali šílenců).

Tak jsme šli radši na vepřové na kmíně s rýží, nějak nám vyhládlo. Po nočním dešti jsme měli na hřišti louže, ale dali jsme plochu rychle do pořádku, aby mohl pokračovat turnaj. Hráli kluci proti holkám a pak nejstarší táborníci proti neskutečnému týmu vedoucích. Jsou to opravdu velké děti, kdybyste je viděli – vlastně uvidíte je na fotkách a na videu, Díky, náš nejpilnější dokumentaristo Martine. Bylo zajímavé pozorovat ty naše mazáky, jak se dost neochotně courali na hřiště, jako že se mají ztrapňovat zápasem s evidentními blázny. Ale postupem hry roztávali, masky povznesení se nad „dětské“ hrátky padaly dolů, zdravá jadérka veselých parťáků se prodrala na povrch a bavili jsme se všichni. Dospěláci sice prohráli, ale byla to náramná psina.

Pak došlo konečně i na ty Indiány, po zajímavé přednášce o historii a životě jihoamerických Indiánů jsme společně vykouřili symbolickou dýmku míru na znamení, že spolu chceme vycházet v dobrotě a smířlivosti. Kéž by to na světě šlo tak jednoduše zařídit jako u nás na táboře!

Večer došlo na tradiční: Ulov si, co najdeš – tedy přípravu obložených talířů společnými silami v oddíle. Z připravených surovin děti vyráběly výbornou studenou večeři, uvidíte na fotkách.

Vítězný tým dostal za odměnu vycházku s Pájou do večerní Seče, ostatní oddíly soutěžily ve vědomostní soutěži Riskuj, kterou si pro ně připravila Markétka. Skvělé výkony a zaujetí byly odměněny zlatými čokoládovými penízky a potleskem. Ti nejstarší si ještě stihli zaskákat na tanečních kobercích, odcházet se jim nechtělo, ale mají slíbené, že jim je Lukáš bude pouštět kdykoliv v jejich volném čase. Nějak to utíká, tak abychom stihli všechno, co jsme si naplánovali.

Motto na středu: „ Lidé potřebují radost stejně nutně jako šaty – někteří ještě mnohem víc.“ Graham Green

Události v regionech

Komentáře jsou uzavřeny.

Comments are closed.